ANGLIČTINA PRO VEŘEJNOU SPRÁVU – KURZY PRO ÚŘEDNÍKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU

Číslo projektu: CZ.04.1.03/3.3.10.1/0002

Řešitel: Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, Katedra jazyků a Centrum dalšího vzdělávání PF UP

Partner: Ministerstvo vnitra ČR

Realizace: červen 2006 – květen 2008

Cílové skupiny: úředníci ve veřejné správě v kraji Vysočina, zejména úředníci Krajského úřadu Vysočina a Městského úřadu v Jihlavě, studenti bakalářského programu Právo ve veřejné správě

Projekt ANGLIČTINA PRO VEŘEJNOU SPRÁVU – KURZY PRO ÚŘEDNÍKY je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

Z průzkumů Evropské komise vyplývá, že většina Evropanů považuje angličtinu za nejužitečnější jazyk. Znalost anglického jazyka se tak stává nezbytnou podmínkou komunikace, a to i pro úředníky veřejné správy. Se vstupem do EU se na úřadovny veřejné správy obrací občané z jiných zemí se svými návrhy, žádostmi a jinými podáními nejrůznější povahy, učiněné v některém z jednacích jazyků Evropské unie. Zatímco před soudy je garantováno právo jednat v mateřském jazyce, předpisy v oblasti veřejné správy tak důsledné nejsou. Žadatel nebo jiný účastník správního řízení je často odkázán na příslušného úředníka a jeho schopnosti „domluvit se“ a provést základní právní úkony bez účasti tlumočníka nebo soudního překladatele. Podle zdrojů z Úřadu vlády ČR mělo na počátku roku 2005 požadovanou jazykovou kvalifikaci pouze 22 % z těch úředníků státní správy, u nichž to stát vyžaduje. Obdobná situace je také v oblasti územní veřejné správy, kde jazykové požadavky plní částečně management s vysokoškolským vzděláním, tzn. vedoucí úřadů a vedoucí úředníci. Výzkum vzdělávacích potřeb, realizovaný v rámci projektu Phare „Všeobecný vzdělávací systém pro úředníky územních samosprávných celků“, v r. 2004 však zjistil (viz http://www.mvcr.cz/2003/vs/priprava/vzdelav.doc), že 50,1 % úředníků samosprávy potřebuje k výkonu svého zaměstnání jazykové znalosti. V odpovědi na otázku týkající se úrovně znalosti jazyků, uvedlo jen minimum respondentů nejvyšší úroveň (úroveň 1), nejvíce odpovědí bylo v oblasti dobré či průměrné znalosti (úroveň 4), nezanedbatelná skupina respondentů uvedla slabou znalost jazyků (úroveň 5). Z analýzy potřeb, která byla provedena v rámci projektu dále vyplývá, že zaměstnanci ve veřejné správě považují formu výuky „blended learning“, která kombinuje prezenční a distanční studium, za formu nejvhodnější pro studium cizího jazyka.  

V České republice stále čekáme na prosazení většího počtu projektů, které by pomohly řešit neutěšenou situaci v oblasti nabídky kvalitní výuky odborného jazyka. Aby kvalitní výuka angličtiny jako cizího jazyka byla zaručena, je třeba vzít do úvahy, že v současné době je stále více potřeba zaměřovat se při výuce nejen na obecný jazyk, ale zejména na jazyk odborný. Pro výkon jednotlivých správních činností potřebují úředníci nejen znalost obecného jazyka, ale zejména specifickou znalost odborné terminologie. Tuto znalost mohou zprostředkovat pouze speciální školící pracoviště, která se odbornou terminologií a metodikou její výuky profesionálně zabývají. Takovými pracovišti jsou dvě odborná pracoviště řešitele obou projektů, konkrétně katedra jazyků Právnické fakulty a Centrum dalšího vzdělávání Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která již v minulosti připravila pro oblast celoživotního vzdělávání celou řadu jazykových modulů.

V souvislosti s celoživotním učením se mění i role výuky jazyků. Dosavadní prezenční metody, využívající převážně prezenční formu výuky, přestávají dostačovat a jsou doplňovány, a v některých případech i nahrazovány různými formami distančního vzdělávání (korespondenční kurzy, e-learning, blended learning). Na základě dosavadních zkušeností se jako optimální forma jazykového vzdělávání ve veřejné správě jeví právě blended learning. Ten představuje účinnou kombinaci synchronní (prezenční) výuky s výukou asynchronní (e-learning). Kombinovaná forma vzdělávání byla použita i pro tento projekt.

Hlavním cílem projektu je na základě analýzy vzdělávacích potřeb vypracovat ucelenou koncepci jazykové přípravy úředníků veřejné správy a připravit studijní program zaměřený na prohlubování jejich odborných jazykových kompetencí.

Dílčí cíle jsou zejména:

1.      Vytvoření pilotních programů pro kombinovanou formu výuky angličtiny;

2.      Vytvoření studijních opor pro angličtinu s ohledem na potřeby v oblasti odborné terminologie s důrazem na potřeby vyplývající z požadavků jednotlivých správních činností, včetně tvorby multimediálního obsahu studijních opor;

3.      Příprava a realizace pilotních kurzů vedoucích k získání certifikace od Ministerstva vnitra ČR;

4.      Příprava kurzů, v rámci kterých lze hodnotit získané jazykové dovednosti na základě Evropského jazykového portfolia (European Language Portfolio);

5.      Zpřístupnění výsledků projektu široké odborné veřejnosti.

V rámci projektu byly připraveny sady studijních opor, a to pro výuku odborné angličtiny v semestrálních (pětiměsíčních) kombinovaných kurzech ve dvou úrovních: úroveň ESP I (English for Specific Purposes I - pro mírně pokročilé se zaměřením zejména na odborný jazyk) a úroveň ESP II (English for Specific Purposes II - pro středně pokročilé, rovněž se zaměřením zejména na odborný jazyk). Studijní programy ESP I a ESP II jsou vypracovávány pro účely odborného jazykového vzdělávání úředníků ve veřejné správě pro kombinovanou formu vzdělávání prostřednictvím prezenční výuky (tutoriálů) a výuky v prostředí vzdělávacího portálu LMS Unifor, ve kterém vedou výuku zkušení tutoři. Výhodou připravených kurzů a studijních opor je skutečnost, že studijní materiály lze kombinovat podle úrovně znalostí obecného jazyka studujících do dvou úrovní – ESP I (mírně pokročilí), ESP II (středně pokročilí). Studijní opory se člení do jednotlivých lekcí a každá lekce dále na menší části podle zaměření odborné terminologie. V jednotlivých lekcích se studující blíže seznamují s odbornou terminologií, která se vztahuje k výkonu správních činností. Opory se také zaměřují na terminologii užívanou v kontextu Evropské unie a v klíčových dokumentech EU. V jednotlivých lekcích se procvičují všechny jazykové dovednosti. Každá lekce obsahuje slovníček klíčových odborných termínů, základní a doplňující texty a sadu interaktivních úkolů, která slouží k upevňování, procvičování a průběžnému ověřování získaných jazykových znalostí a dovedností. Ve vzdělávacím portálu lze pracovat i s dalším autentickým materiálem, který je přístupný formou odkazů na související webové stránky. Obecný jazyk je do kurzů odborného jazyka ESP I a ESP II také začleněn, nicméně u účastníků kurzů ESP I a ESP II se předpokládá alespoň mírně pokročilá znalost jazyka obecného a v případě potřeby prohlubovat znalosti obecného jazyka je důraz kladen zejména na samostudium. Zahájení realizace prvních pilotních kurzů odborného jazyka ESP I a ESP II se předpokládá v říjnu 2006. Absolvování programu vytváří předpoklady pro jeho uznání Ministerstvem vnitra ČR, a to v souladu se zákonem č. 218/2002 Sb. (služební zákon), zák. č. 312/2002 Sb. (o úřednících územních samosprávných celků), vyhl. č. 511/2002 Sb. (o uznání rovnocennosti vzdělání) a vyhl. č. 512/2002 Sb. (o zvláštní odborné způsobilosti) stanovící, že součástí průběžného vzdělávání je prohlubování jazykových znalostí. Oba studijní programy ESP I a ESP II jsou programy akreditovanými Ministerstvem vnitra ČR a po jejich úspěšném absolvování obdrží absolventi akreditovaný certifikát (ESP I - akreditace č. AK I./PV-954/2005, ESP II - akreditace č. AK I./VE-167/2005).

Jazykové kompetence jsou součástí základních dovedností, které každý odborník potřebuje pro praxi a zaměstnání i ke svému osobnímu uplatnění – jazykové vzdělávání je celoživotní aktivita. Odborníci různých profesí v Evropě potřebují bohatou nabídku příležitostí jazykového vzdělávání a tomuto požadavku si projekt klade za cíl přispívat.

Pro podrobnější informace kontaktujte koordinátory projektu:

PhDr. Renata Vystrčilová, Ph.D. vystrcil@pfnw.upol.cz

JUDr. PhDr. Antonín Komenda, Ph.D. komenda@pfnw.upol.cz